|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
|
|
Identifikace emočního výrazu se zaměřením na porovnávání slyšících, neslyšících a nedoslýchavých
Doubková, Alžběta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, historií výzkumu identifikace emočního výrazu, popisem projevů jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním a charakteristikou skupiny sluchově postižených. V části empirické popisuji výzkum identifikace emocí v obličeji podle fotografií. Cílem této diplomové práce je zjistit odlišnost v přesnosti identifikace emočního výrazu mezi skupinami slyšících, neslyšících a nedoslýchavých a jejich vývoj napříč věkovými kategoriemi. Ve výzkumu jsem se zaměřila na sedm základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost, znechucení a pohrdání) a jednu sociální emoci (stud). Závěry výzkumu mé předpoklady nepotvrdily. Žádný statisticky významný rozdíl se mezi třemi skupinami v celkové identifikaci emočního výrazu neprokázal. Jediná diference se ve prospěch slyšících projevila u rozpoznání znechucení. V celkovém porovnání věkových kategorií mezi sluchově postiženými (tj. neslyšící a nedoslýchaví dohromady) se rovněž neobjevil signifikantní rozdíl. Avšak při zaměření se na jednotlivé emoce byly zjištěny tyto významné diference: v kategorii 20 - 30 let smutek ve prospěch sluchově postižených, znechucení ve prospěch slyšících, ve skupině 30 - 40 let...
|
|
|
Pomocné artikulační znaky - historie a současnost
Bašková, Ludmila ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice pomocných artikulačních znaků, tedy problematice jednoho z fonemických systémů. Pro lepší představu, jak pomocné artikulační znaky fungují, jsou dávány do opozice s jinými fonemickými systémy, jako například s Cued Speech a Hand-Mund Systemem. Protože se pak pomocné artikulační znaky často vyskytují spolu s prstovou abecedou, objevuje se v práci zmínka i o tomto graficky založeném systému ve vztahu k pomocným artikulačním znakům. Poté následuje praktická část práce, která je věnována terénnímu výzkumu. Tento výzkum má za cíl poskytnout informace o existenci pomocných artikulačních znaků ve školách pro žáky se sluchovým postižením v České republice, o způsobu práce s nimi, o jejich současných podobách a o jejich ukotvení ve vzdělávacích programech jednotlivých škol. V závěru práce pak dochází ke shrnutí zjištěných poznatků a k jejich usouvztažnění s již dostupnými informacemi z literatury.
|
|
|
Odborné sociální poradenství v oblasti sluchového postižení jako nástroj ke zlepšení sociálního fungování
ENTLICHEROVÁ, Ivana
V práci vysvětluji základní pojmy v oblasti sluchového postižení. Co je pro osoby se sluchovým postižením odborné sociální poradenství a sociální fungování. Rozděluji osoby se sluchovým postižením podle ztráty sluchu. Popisuji a rozděluji kompenzační pomůcky pro tuto cílovou skupinu: komunikační bariéry (sluchadla, osobní zesilovače, zesílené telefony), dále pak informační bariéry (indukční smyčky, bezdrátová sluchátka a náhlavní sluchátka pro poslech rádia a TV) a nakonec bariéry týkající se styku s vnějším prostředím (signalizace bytového zvonku, signalizace času nebo jiných dějů). Vzhledem k rozsáhlosti této problematiky se převážně věnuji komunikační bariéře, která je z hlediska sociálního vyloučení zásadní. Na tuto komunikační bariéru navazují další výše jmenované oblasti. Zabývám se kvalitativním výzkumem, používám metodu "prostý náhodný výběr" a techniku polořízeného rozhovoru. Výzkum probíhal v Poradenském centru pro sluchově postižené v Táboře. Cílem je zjistit, jaká je skutečná pomoc lidem (uživatelům Centra) v jejich sociálním fungování a dále zjišťuji spokojenost těchto uživatelů se službami tohoto Centra. Na závěr je provedeno zhodnocení získaných údajů.
|
host ::
RSS.